Zpráva o přepadéní súsedního kněžpolského gangu: 1. JARNÍ DOBYVATELSKÉ ŽIHADLOVÁNÍ 2021

Příprava a seskupování bitevního roje proběhla přesně ve 12 hodin Včelarského času (ve 13 hod, času středoevropského) za hojnéj účasti, Smradů, Voňavek, Tvarůžků a jejich strojů. Bojové sestava byla doplněna spřáteleným Bělkovickým Tchořem na americkém stroji a dvúma zatůlavšíma sa crosovýma motorkářama, keré sebú náhodně stáhl nechtěně na Václavák Otšoust. Když ti dvá cizáci zjistili, že sa ocitli v konkurenčním táboře, záhy prchli. Nemožeme vylúčit variantu, že sa jednalo o zákeřné špiony z Vrbětic! Válečnýma barvama pomalovanú skupinu Včelarských smradů dovédl Mrmel na most Tálák, kde byla eště doplněna zbylýma opozdilcama. Odtama už veléní hlavního útoku převzál terénu znalý Otšoust. Půdodní záměr býl přepadávat jednotlivé nepřátelské jezdce ze zálohy, tzv. odchyt posledních nejslabších kusů. Motožabáci s přepadem pravděpodobně počítali, protože nakonec svoju spanilú jízdu védli enom dědinů, mimo ňu sa vůbec neodvážili. Hlavní střet sa měl teda svéct u kněžpolského Obecního úřadu. Před samotnú bitvú požehnál všeckým motorkám bílovický farář. Po zjišténí, že je jich asi pětkráť tolik, co nás. Smraďácký generální štáb rozhodl, že zaútočíme úskokem. Zatýmco oni védli celú mnohačetnú armádu od severu, zaskočili sme jich nečekaným přepadem z boční ulice od strany východní. Zpočátku z nás byli vykolejení, brzo zme ale aj díky nepřítomnosti našéj Královny a celkovému zmatku vsákli mezi ostatní. Celková bitva skončila společnú spanilú jízdú celým Kněžpolem. Ustupovat sme začali v místech fotbalového hřišťa a odtáť sme sa přesunovali po roztrúšených skupinkách do Topolnéj k Žabákovi spočítat ztráty. Několik strojú bylo jízdy neschopných – eště, že máme šlapátka! Pár našich členů ostalo nezvěstných. K Žabákovi nám dojél popřát osobně prezident Včelarskéj baňky Fanek Janků. Pekelným přijímacím křestem si prošli dva noví členové, ing, Kuřinec a Kosmopatrik. Ti byli jaksi hladce přijati, čímž sa zjistilo, že vzorky už nemajú takovú kvalitu jak dřív a bude třeba jich doplnit ostřejším kalibrem. Postupně sme sa potom od jednéj občerstvovací stanice k druhéj přesunovali k domovu. Poslední motórky byly spatřené o zeď opřené před pohostinstvím U Kozelků eště v pozdních nočních hodinách. Za Včelarské Smrady zpracoval Mrmel No 06